Lada Kovářová
Manža, mimísek a já Vám přejeme sluníčkový den
Dneska jsme měly opravdu super noc. Asi nás trápily prdíky. Už nevím, co mám dělat. Kapeme laktobacílky a několikrát denně i sapíka. Mlíčko papáme normálně a možná už budeme přidávat UM. Jsem opravdu ráda, že nelátkujeme, protože to pak budeme mít jiná hovínka a kdo pak bude ty plínky prát. Ale zase máme přírůstek 200 g za týden, takže mudra nás pochválí.
Lada Kovářová
Matka versus Mimiefekt
Opíjejíce se prvním úspěchem svých blogerských pokusů pochopitelně pečlivě studuji výtvory konkurence. Chci se poučit, přiučit, inspirovat. Obvykle článek proletím, a pokud mě zaujme, tak solidárně zvýším karmu a jdu o dům dál. Našel se ale jeden, který mě zaujal tak, že jsem si ho musela přečíst ještě jednou a znovu a nakonec mě donutil sednout si k počítači a psát. Tedy hned poté, co jsem předala dítě tatínkovi se slovy „Taťko starej se, já mám práci.“ Byl to Mimiefekt od Kateřiny Mayerové. Shodou náhod jsme obě dvě ulevily své duši ve stejný moment. Ona mladá s jasnou vizí a oprávněným rozhořčením či obavami. Já matka snažící se srovnat se s novou situací a bojující s mateřskými stereotypy.
Lada Kovářová
Sakra holka, dnes vypadáš vážně dobře
Před několika málo dny pověsil můj kamarád na Facebook fotku z doby dávno minulé. Dovolila jsem si k ní přidat komentář, že tenkrát jsme byli mladí, naivní a krásní, zato dnes už jsme jenom krásní. Jaká je ale realita? Naivní už asi nebudu, mladá si sice připadám, ale vysvětlujte to ostatním, kteří jsou obeznámeni s vaším datem narození. Mládí přece není jenom o věku, ale o radosti ze života, o možnosti rozhodovat sám o sobě, o pocitu svobody! To ale člověk obvykle pochopí právě až s určitým věkem. Zbývá tedy ta krása a na té si budu trvat. Pochopitelně, vždycky můžu říct, že mám krásnou duši. Ale jsem normální ženská, navíc masírovaná každým dnem názorem médií a také názorem svých mužských kamarádů. Mám tedy na mysli také tu krásu tělesnou.
Lada Kovářová
Moje mamka fakt nepotřebuje Tvoje rady
Nevím, jestli je to jenom můj pocit, ale zdá se mi, že některé matky porodem a následnou výchovou dítěte nabývají dojmu, že jejich životní zkušenosti jim dávají oprávnění chovat se k okolí jako by absolvovaly obor mateřská výchova na Harvardu či podobné prestižní univerzitě. Tato zvláštní nemoc bohužel postihla i řadu mých kamarádek. Dokud jsem byla bezdětná, tak jsem si tohoto jevu nevšímala. Zřejmě jsem nebyla v jejich cílové skupině. Od počátku těhotenství jsem však začala pozorovat změnu v jejich chování vůči mé osobě a narozením dcery jsem se jako matka amatérka dostala do přímé palby jejich zájmu.
Počet článků 4 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1303 |